REPORT: Hudba Hollywoodu - Harry Gregson-Williams a Fernando Velazquéz - Rudolfínum, Praha

Byl to nezapomenutelný zážitek. Kdy se ostatně naskytne podobná příležitost vidět na vlastní oči tak vážené filmové skladatele, jako je Angličan Harry Gregson-Williams a Španěl Fernando Velazquéz? Vděčíme za to festivalu Film Music Prague, který navázal na tři předešlé úspěšné ročníky a připravil opět velmi bohatý program. Lákadlo bylo vskutku obrovské. Kromě dvou hlavních VIP hostů se v roli účinkujících objevili: Český národní symfonický orchestr, Kühnův smišený sbor, sopránistka Markéta Mátlová a dirigent James Shearman.

První polovina koncertu byla věnována tvorbě britské génia. Po většinu času dirigoval James Shearman, Harry taktovku převzal až na samotném konci, kdy se hrála hudba z animáče Shrek. Co ale od počátku naprosto dominovalo, byl zvuk – tak krystalicky čistý, že i ty nejmenší detaily vyzněly naprosto dokonale. Zásluhu na tom má Český národní symfonický orchestr, který vše pečlivě nastudoval a zněl po celou dobu velmi autenticky. Kühnův smíšený sbor pak potvrdil své vysoké umělecké kvality a svojí precizní intonací dodal atmosféře tu správnou „soundtrackovou“ epičnost. Do playlistu se podle očekávání dostaly ty největší Harryho skvosty. Asi největší ohlas měla hudba z filmu Letopisy narnie a Království nebeské, kde své uplatnění našla i talentovaná sopránistka Markéta Mátlová. Mě však při nejmenším stejně potěšily úryvky z kresleného Sindibáda či Deníku Bridget Jonesové, které ukázaly, jak silné motivy a atmosféru umí Hary Gregson-Williams vytvořit.

Po přestávce přišla na řadu hudba Johna Powella, který jako jediný z autorů v ten večer chyběl. Prostor dostaly soundtracky: X-men, Jak vycvičit draka 2 (prý technicky nejnáročnější kousek) a Doba Ledová 2. Škoda toho, že John nebyl v ten den přítomen, jeho skladby by si určitě zasloužily více prostoru. Toho se však nakonec dočkal španělský talent Fernando Velazquéz, s jehož příchodem se atmosféra v sále změnila k nepoznání. Fernando ostatně umí pracovat s náladou a emocemi jako nikdo jiný. Jeho tvorba se vyznačuje neuvěřitelnou niterností, skvělým citem pro detaily a často i temnou atmosférou. Z takového Sirotčince člověka skutečně až mrazilo. Vrcholem druhé části se však jistě stal soundtrack k filmu Nic nás nerozdělí, při kterém nejednomu posluchači ukápla slza. Byla to opravdu nádhera poslouchat! Ne náhodou se tak diváci dočkali hned několika přídavků. Od Fernanda se ještě hrál Sexy Killer, o něco později se na pódium vrátil i Harry Gregson-Williams, aby mohl zaznít i tolik oblíbený Princ z Persie. Diváci dle očekávání oba autory ocenili velkým aplausem ve stoje.

Film Music Prague každým rokem roste a tím i kvalita programu. Nyní už nezbývá než jen doufat, že i příští rok se podaří přilákat další velké skladatele.

více na www.filmmusicprague.com/

Michal Křížek