Nejlepší soundtracky roku 2015 - 4. část
- Káťa Šmolíková
- Jan 20, 2016
- 2 min read
Rok 2015 byl na nás velmi štědrý a nadělil nám mnoho soundtracků jak z herního, tak i kinematografického průmyslu. A proto je zde čtvrtý díl našeho redaktorského žebříčku. Od skvělých filmů se skvělým soundtrackem přes herní OST, které leckdy strčí filmové do kapsy, se dostaneme až po „bláznoviny“ od japonských skladatelů složených pro anime.
Filmová hudba: Fernando Velázquez - Crimson Peak Velázquez sázel především na housle a klavír, a sázel správně. Tento vesměs jednoduchý soundtrack si mě naprosto získal, ačkoliv jsem se nedostala k tolika poslechům. Nádherně podchycují tajemno, ale i zároveň jemnost.
Junkie XL – Mad Max: Fury Road Ze začátku jsem film odsuzovala a po zhlédnutí jsem usoudila, že to byla chyba. Film s energickým a akčním soundtrackem mě natolik zaujal, že se dostal na „čestnou listinu“.
Michael Giacchino – Inside Out Toto OST ve mně probouzí moje dětské já, které se rádo dívá na „animáky“. K jeho poslechu jsem se dostala navíc při mých studiích. Díky Giacchinovi to bylo o něco příjemnějí.
Marco Beltrami – Hitman: Agent 47 Další ze série napínavých soundtracků a za tento se Beltrami rozhodně stydět nemusí. Film jsem sice neviděla, ale soundtrack mě zaujal více než dost.
Herní soundtracky: Austin Wintory - Assassin’s Creed Syndicate Assassin’s Creed sága obsahuje nejen hry s dobrou hratelností a něco z mnou nenáviděného dějepisu, ale i úžasné soundtracky. A nejnovější díl nezklamal. Hudba zde musí okouzlit snad každého, a to především svou jednoduchostí a krásou. A hlavní skladba z Assassin’s Creed 2 „Ezio’s Family“ zahraná houslemi? Pro mě naprostá nádhera.
Anime hudba: Fate/Stay Night: Unlimited Blade Works Kdo sleduje anime, určitě ví, co znamená typická anime hudba. Rytmická a bojovně naladěná hudba, ovšem i smutná a depresivní. A přesně takový je i tenhle soundtrack. Jeden z nejlepších v tomhle roce.
Zklamání roku: Yutaka Yamada – Tokyo Ghoul √A Brian Tyler & Danny Elfman – Avengers: Age of Ultron
Comments